Do této chvíle jsem si myslela, že jsem single, ale teď bych do tohoto pytle patřila velmi nerada. Na papu jsem z důvodu, že nechci být sama, myslela jsem si, že většina singles někoho
hledá, ale jak to tak vypadá, je to stav dobrovolný až vyhledávaný. To že mám
jiný nick je jasné.. proběhlo tu plno diskusí a já si nechci svou identitu
ničit. Takže snad mě omluvíte, že si sem budu psát pod mým druhým já.
Článků je tu méně až žalostně, jen samé přestřelky
a tak se pokusím tu a tam přispět z jiného soudku, protože občas na netu
na něco narazím…

Vlastně mi tento text nahrává na apel.. pojďte se zas chodit bavit, když se budeme potkávat, budeme mít i možnost se seznámit a najít si tak druhé půlky, jako se to podařilo plno
jiným papákům..


Singles očima psychologa - charakteristika a smýšlení "osamělých"




Jsou ve věku, kdy generace jejich rodičů měla vlastní rodiny. Oni mají slušnou práci, vlastní byt a dost možná vlastně
všechno, na co si vzpomenou. Mezi jejich protějšky je o ně zájem, oni ale

žijí sami. Prý proto, že to tak chtějí. Nazývají to svobodnou volbou, životním

stylem ... Jak skutečnost vidí psycholožka Jitka Douchová?

Singles - většinou mají spoustu společného: obvykle bydlí ve velkých městech, je jim mezi pětadvaceti až čtyřiceti lety a na svůj věk dosáhli závratných úspěchů v kariéře, které ovšem v mnoha případech obětovali
pevný partnerský vztah
. Singles mohou být lidé, kteří buď chtějí žít sami, nebo se nechtějí vázat, a
tak vedou vztahy, z nichž mohou kdykoli odejít
. Patří sem ale i lidé momentálně zadaní, jejichž partnerské
soužití ovšem nevede k žádnému cíli
nebo naplnění jako je manželství
nebo založení rodiny.

Zatímco v České republice se fenomén singles rozšiřuje ještě stále poměrně pozvolně, v západní Evropě přibývají osamělí téměř závratným způsobem. V Německu se už před pěti lety vyplatilo obchodníkům
vyrábět pro singles speciální postele, pračky či kuchyně nebo mražené
pochoutky obsahující jednu porci
. Ty už dnes ostatně najdeme i u nás, na speciální rubriky
v časopisech nebo na upravené kulturní programy "pro
jednoho" jako u našich západních sousedů si ale ještě asi budeme muset
počkat.


Jak vznikají samotáři?

Fenomén singles vzniká z několika důvodů. Jedním z nich může být trend, druhým negativní zkušenost z dětství. Jestliže jsem vyrůstala v rodině, kde manželství rodičů bylo spíš traumatizující než pohodové, cítím se najednou
poškozená a mám strach ze závazného vztahu, protože něco takového rozhodně nechci opakovat ve své vlastní rodině. Vliv na to, jestli být či nebýt single má i fakt, v jaké se pohybuji společnosti.

Když se většina kamarádek z okruhu mých známých bude vdávat, chtě nechtě to na mě vytváří jakýsi tlak, který mě může dovést k tomu, abych se rovněž vdala. Pokud ale budou mými kamarádkami ženy preferující nezávazné vztahy, začnu tuto skutečnost brát jako normu a nebudu na ní chtít nic měnit. Posledním
faktorem vzniku singles je skutečnost, kde žiju.

Pokud je to vesnice nebo maloměsto, mohu být ke svatbě či vztahu "donucena" neustálým pohledem a
otázkami druhých lidí: máš už nějakého přítele, kdy se budeš vdávat, co děti?
Ve velkém městě toto nefunguje a být zadaný nebo samotář je tady svobodná volba.

Osamělost zejména v poslední době v hojné míře pochází také z pracovního života.

Takzvaní workholici, lidé pracující v zahraničních firmách nebo vůbec v sektorech, kde jsou na ně kladeny vysoké časové nároky, musí být zákonitě spíš singles, protože nemají platformu pro rozvíjení a udržování trvalého vztahu. Je to ovšem otázka vlastního hodnotového systému, který si každý z nás postaví. Jestliže mám jako hodnotu hlavně kariéru, je logické, že najednou nemám prostor pro vztah.

Dítě bez partnera

Existují však i tací, kteří si samotu a nezávislost zvolili jako svůj životní styl. Někteří lidé se jako singles cítí spokojení a nehodlají na tom nic měnit. Může se také stát, že po pár nevydařených vztazích
ztratí chuť někomu se přizpůsobovat. Neradi dělají kompromisy, nejdůležitější je pro ně svoboda a nevázanost.
Líbí se jim, že mají díky samotě možnost uvědomit si sama sebe, svoje cíle a svoje hodnoty. Domácí osamělost se vynahrazuje víkendy s partou přátel. Je to však ale do jisté míry jen dočasná náhražka - přátelé osamělým na celý život nevystačí a riskují samotu.

Zvláštní postoj zaujímají singles ženy i k těhotenství a výchově dítěte. Není pro ně cizí pro normálního
člověka patologická myšlenka, že budou dobrovolně vychovávat dítě samotné, tedy bez otce. Tento postoj se ale může radikálně změnit a mohou k této věci přistoupit později jinak. Ve společnosti neexistuje skupina lidí, pro kterou by byla samota přirozená.

Potřebu zázemí má úplně každý, jde je o to, kde a u koho ji hledá a kdy se projeví v rámci navázání partnerského vztahu. Pokud vývoj člověka probíhá standardním způsobem, po určité době se například u žen objeví nejen tzv. biologické hodiny, ale i potřeba citu. Potom začínají zvažovat, která hodnota je jim bližší - kariéra nebo rodina? Žen, které budují celý život kariéru na úkor čehokoli jiného zase tolik není. Každá průměrná žena má určité citové potřeby a je jen otázkou, kdy dojde k jejich naplnění. A přiznejme si koneckonců všichni: nikomu z nás není dobře při myšlence, že budeme nadosmrti sami.

Existuje cesta zpět?

Existují lidé, pro něž je život single opravdu trendem, jsou ale i tací, kteří se o život samotáře vlastně nikdy vědomě nesnažili. Například David. Ve třiadvaceti dokončil vysokou školu a po dvouleté zkušenosti ze zahraničí se
rozhodl založit si vlastní počítačovou firmu. První rok trávil v práci až dvanáct hodin denně. Měl úspěch. Firma vydělávala slušné peníze a Davidovi šla práce od ruky.

"Pak jsem zjistil, že zatímco já jsem pracoval, moji přátelé si všichni našli protějšky a já jsem zůstal úplně sám," vypráví. Naložil si toho tolik, že se ocitl v začarovaném kruhu: v práci si připadal nešťastný, ve volném čase nedokázal "vypnout", jeho vztahy končily známostmi na jednu noc.

U mužů hodně záleží na tom, v jaké společnosti se pohybují. David na svou osamělost přišel až poté, co se jeho přátelé začali ženit a mít děti. Kdyby to neudělali, možná, že by mu dosud nevadilo, že je single a bezdětný. I tady trochu hraje roli závist.

V současné společnosti se poměrně často vyskytuje i jev, kdy jsou singles pro některé lidi podezřelí z jiné sexuální orientace, aniž by tomu tak ve skutečnosti bylo. Osamělé muže a osamělé ženy ale netrápí jen závist či podezření z homosexuality. Jsou častěji nemocní, častěji než jejich zadaní vrstevníci také trpí
depresemi
.

A existuje ještě jeden problém: na život "single", který je svobodný, bez zodpovědnosti a bez závazků se dá
rychle zvyknout, jen těžko se z něj ale hledá cesta zpět
. Tedy pokud dotyčný či dotyčná časem změní názor.


KDO JSOU SINGLES?

· Jsou úspěšní v práci, obvykle mají vlastní byt či auto. Dbají na to, jak vypadají a jak vystupují.


· Práci a kariéru považují mnohdy za nejdůležitější hodnoty svého života.


· Společenské akce tráví obklopeni spoustou kamarádů a známých, přicházejí ale sami nebo pokaždé v doprovodu jiného partnera.


· Jsou dlouho fixováni na rodiče či sourozence, kteří jim částečně „suplují“ partnera či partnerku.


· Mohou mít sklony k alkoholismu nebo k poruchám příjmu potravy. · J

Názory psycholožky Jitky Douchové

* Proč mladí lidé odkládají nebo dokonce vůbec nevytvářejí partnerské vztahy?

Většinou mají strach ze sblížení, ze zodpovědnosti nebo ze závazků. Nemusejí se nikomu zodpovídat, ani emocionálně a ni finančně. Jsou soustředěni výhradně na sebe a na svůj vlastní úspěch, což může být do určité doby velmi pohodlné, časem ale stejně přijdou na to, že potřebu
zázemí v sobě tak jako tak mají
.

* Je mezi singles více mužů, nebo žen?

Nedá se zobecnit, jestli mezi singles převažují muži nebo ženy, každopádně je mezi nimi řada rozdílů. Mezi singles ženami převažují kariéristky, které se častokrát bojí přiznat samy sobě, že chtějí vlastně něco jiného, než právě teď mají. Singles muži pocházejí většinou z rodin, kde v minulosti měli nebo stále ještě mají velmi úzký vztah s matkou. Hodně často to bývají jedináčkové nebo prvorození synové z neúplné rodiny bez otce, kde se vlastně oni sami stali „náhradním“ partnerem matky. Singles muži jsou také promiskuitnější než ženy, což mnohdy svědčí o jejich citové nezralosti.

* Kdo snáší vzniklou osamělost hůře - muži, nebo ženy?

Muži mají v tomto ohledu větší možnost vyžití. Vždycky si najdou nějakou společnost kamarádů, kde je jim dobře a kde jim samota najednou tolik neubližuje, ovšem je to jen zdání, protože lidsky jim samozřejmě ubližuje stejně výrazně jako ženám. Mezi ženami singlistkami se například v mé praxi objevuje s rostoucím věkem hodně takových, které téměř až zoufale touží po rodině. V takovém případě pak buď ze svých nároků hodně slevují a takzvaně „berou kohokoli“, nebo chtějí jen a pouze dítě a je jim úplně jedno, kdo bude jeho otcem.
Hodně žen si umí hrát na frajerky, které nikdy, nikoho a nic nepotřebují, stejně v nich ale časem vznikne
potřeba něco utvářet a o někoho se starat.


Pardon za to formátování, líp mi to nešlo :-(


Zobrazení: 388

Přidat komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte být členem komunity Přijď a Potkej!

Přidejte se ke komunitě Přijď a Potkej.

Komentář přidal(a) Andy dne 26.březen.2011 v 19:39
No a teď jsem si ještě rozříšila obzor,že neexistují jen sigles ale už i mingles.Pokud Vás zajímá, kdo jsou podívejte se na http://www.trendmagazin.cz/zajimavosti/jak-se-nenudit-v-partnerskem...
Komentář přidal(a) Andy dne 21.březen.2011 v 19:46

Velmi zajímavý příspěvek,ale já bych řekla a zkušenosti z mého okolí také dokládají,že singles jsou také hodně lidé,kteří žili s partnerem po dloiho dobu a z nějakého důvodu byli opuštěni nbo se něco stalo a zůstali sami. Přičemž přátele měli spíše společné a nebo ti už jsou v jiné životní etapě (mají děti) a tak zůstali bez přátel nebo jen s těmi, kteří je už s vhodným protějšek neseznámí. A pro ty je tu PaP a myslím,že je to hodně dobře. Po uplynutí přelomové 30 pak lidé mnohdy nemají s kým zajít se pobavit a nemají moc příležitostí k seznámení. Tento trend bohužel narůstá a je fakt,že je taky dost lidí co se nehodlají kvůli partnera nijak omezovat, a proto jsou raději sami.

Já sama ač se pohybuji v práci mezi spoustou lidí a v rámci práce musím s dalšími jednat nemám tolik příležitostí, kde se seznámit s lidmi, kteří mě vezmou jako člověka a ne jako funkci,kterou mohu zastupovat. Proto mi přijde,že PaP takovým jako jsem já může pomoct.......nebýt single. :-)

Komentář přidal(a) Falkon Nightsdale dne 20.prosinec.2010 v 13:10

Krásně napsáno, Marto.

Komentář přidal(a) Pepík D dne 23.listopad.2010 v 0:10
Krásně napsáno, Marto. Souhlasím.

Co se mě týče, do PAPu jsem se přihlásil hlavně proto, že ač se pohybuji profesně mezi lidmi různého věku, národností, vyznání a mojí prací je hlavně je bavit, v soukromém životě mi prostě něco / někdo chybí.
I kdybych tu hned nenašel, jak napsala Marta - ideální pohádkové řešení - minimálně pár výborných přátel jsem tu poznal. Tak co můžu ztratit ?

PS.: Nikdy se nevzdávám. Vím že jí jednou najdu :-)
Komentář přidal(a) Tritol dne 25.říjen.2010 v 23:48
Naprostý souhlas s Martou.
Komentář přidal(a) Marta dne 19.říjen.2010 v 11:11
Trošku se zastanu těch kariéristek a podezřelých z opačné orientace.

Single ženy: Zůstat na krku rodičům? Snažit se někde urvat někoho, komu by se dalo pověsit na krk? Pokud to neklapne v tu pravou chvíli tím ideálním způsobem a nevznikne nová šťastná rodina, je celkem přirozená cesta "postarám se o sebe sama".
U žen se řeší dobrá práce a dobré finanční zajištění, protože se nepokládá za úplně samozřejmé, aby se žena tímhle stylem o sebe sama strala. U mužů se naopak řeší zvládání domácnosti, protože se pro muže nepokládá za úplně samozřejmé.
Single muž: Nechat o sebe pečovat maminku "až na věky"? Shánět někde nějakou hospodyni? Pokud to neklapne v tu pravou chvíli tím ideálním způsobem a nevznikne nová šťastná rodina, je celkem přirozená cesta systém "sám si peru, sám si vařím".
No a když máme takové samostatné jedince, kteří nějak zvládají "všechno", pořádně nemají čas na nic jiného, mají svůj zaběhnutý systém, který celkem vyhovuje, který by opustili snad jen v případě, že by se objevilo něco opravdu mimořádného, a vidí, že Ti, kteří by pro ně připadali v úvahu, je vlastně nepotřebují, protože taky všechno báječně zvládají i bez nich, těžko takové lidi dávat dohromady. Má to řešení? Samozřejmě má, to ideální pohádkové řešení, kterým je láska ;-) Škoda jen, že život není vždycky pohádka se šťastným koncem...

© 2020   Created by Martin (PaP).   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby