V pátek jsem byl s kamarádem Mílou na soukromé párty v klubu v centru Prahy. Byla to párty školy, když to řeknu zjednodušeně, která učí kluky, jak balit holky. Nu což, řekl jsem si, uvidím jak se jim daří, jak získávají své klienty a jaké jsou jejich výsledky. Informace a zkušenosti lidí z oboru mohou všechny přítomné jen obohatit.

Nebudu to příliš natahovat a napínat vás čekáním na pointu mého příspěvku v blogu a řeknu vám to narovinu – zlaté, opravdu zlaté PaP. Věřím, že kurzy balení mají jistě mnoho do sebe, věřím, že mohou řadě kluků pomoci, dokonce věřím, že dokáží někomu velmi zvyšovat seběvědomí, ale přátelé, ani několik desítek absolventů kurzu nedokázalo za tři hodiny vytvořit atmosféru, která by se byť jen přibližovala tomu, co zažíváme na párty s PaP. Musím pořád dokola děkovat všem v PaP za to, jací jsou, protože tohle prostě asi jinde zažít nejde :-)

A abych dnešní příběh zakončil nějakým zajímavým postřehem, velkou radost mi udělala partička slečen sedící opodál. Sice si nás nejprve drze poručily ke svému stolu :-), ale napravily to svou sympatičností a velmi mě potěšily jejich reakce na mou aktuální pracovní náplň. Složitě jsem začal vysvětlovat, že organizujeme zábavné aktivity pro nezadané, ale byl jsem vzápětí přerušen otázkou: "Myslíš, Přijď a Potkej?". No není hezké vidět, jakou rychlostí se poseltsví PaP šíří po republice? :-)